Informace pro dárce
Dárce:
Způsobilost dárce krve a jejích složek posuzuje lékař při splnění základních předpokladů k dárcovství a to na základě rozboru anamnézy (zdravotní minulosti dárce), základního lékařského vyšetření a laboratorního vyšetření. V případě pochybnosti o způsobilosti dárce se vyšetření rozšíří.
Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku 18 – 65 let, prvodárce do 60 let.
Dárce nemusí být občan ČR, ale měl by zde mít povolení k dlouhodobému pobytu (min. 3 měsíce) a v každém případě s ním musí být možná dobrá komunikace v češtině nebo s jeho tlumočníkem. Komunikace možná i v jiném jazyce po předchozí domluvě přes mail ohbkt@uvn.cz.
Dárce musí mít k odběru platný průkaz totožnosti s fotkou a platné veřejné zdravotní pojištění v ČR nebo EHIC – European Health Insurance Card vydanou v ČR nebo jiný průkaz pojištění vydaný veřejnou zdravotní pojišťovnou v ČR nebo náhradní certifikát veřejného pojištění v ČR.
Cítí se zdráv, daruje dobrovolně, preferují se opakované odběry
Podle současných pravidel ženy mohou darovat plnou krev nejvýše 4 x do roka a muži 5 x do roka, nejkratší interval mezi odběry je 8 týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml.
Kdo může darovat krev:
• Věk 18-65 let;
• Váha min. 50 kg;
• Netrpí závažnějším onemocněním, kdy by odběr krve mohl ohrozit jeho zdraví;
• Nepatří mezi osoby s vyšším rizikem výskytu vybraných infekčních chorob (AIDS, žloutenky) nebo tyto choroby neprodělal;
• Netrpí chronickým onemocněním (např. cukrovkou, epilepsií apod.).
+ Po operaci, endoskopiích, piercingu a tetování se nesmí 4 měsíce darovat, déle nevadí.
-Kojící matky po ukončení kojení nebo po porodu ½ roku když nekojí, ale maminky miminek do 1 roku, ať se šetří a nechodí
+ Po nemoci 14 dni od vyléčení (průjem, nachlazení, ntibiotika) + Borelióza ½ roku.
-Problém je onkolog. anamnéza. Může se 10 let po vyléčení, ale nedoporučuje se.
+ Cestování obecně měsíc od návratu mimo Evropu. Když se jedná o rizik. oblast (malárie, žlutá zimnice atd.) tak ½ roku.
Cestovatelská anamnéza: Kvůli možnému přenosu malárie a západonilské horečky je možno přijít darovat krev až 28 dní po návratu z těchto destinací: Albánie, Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Řecko (celá pevnina + ostrov Thasos), Srbsko, Španělsko (region Andalusie a Extremadura). Počítá se i jedna noc přenocování v dané lokalitě.
Darovat krev nemohou osoby, které v minulosti prodělaly infekční žloutenku, zejména typu B nebo C, syfilis, tuberkulosu, břišní tyfus, některé tropické choroby.
Po jiných infekčních chorobách jsou z dárcovství vyřazeny pouze dočasně (1 – 2 roky po uzdravení) – např. infekční žloutenky typu A, infekční mononukleóza, brucelosa, boreliosa, kapavka apod. Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra a pod) jsou dárci zpravidla vyřazování dočasně nebo trvale, podle závažnosti onemocnění. V každém případě nemohou darovat krev osoby s nádorovým postižením. Po chirurgických výkonech a endoskopiích je možné darovat krev podle závažnosti zpravidla do 6ti měsíců. Trvale vyřazeni jsou dále lidé s cukrovkou, těžkými formami alergie, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byly v minulosti léčeny hormony hypofýzy (podvěsku mozkového ) – např. růstovým hormonem.
Z dárcovství jsou též vyloučeny osoby ze skupin se zvýšeným rizikovým chováním, zejména vzhledem k nákaze HIV.
Za rizikové je především považováno:
• Rizikové sexuální chování
• Pohlavní styk s osobou infikovanou HIV nebo nemocnou AIDS
• Střídání náhodných sexuálních partnerů
• Pohlavní styk mezi muži (platí i pro sexuální partnerku tohoto muže)
• Pohlavní styk provozovaný pro peníze nebo drogy (prostituce)
• Pohlavní styk s osobou provozující prostituci
• Pohlavní styk s osobou, která užívá injekční drogy
• Úzký kontakt s nemocným s infekční žloutenkou (rodina, sexuální kontakt)
• Výskyt Creutzfeldt-Jakobovy nemoci a její varianty (vCJD = BSE, TSE) v rodině
• Pobyt ve Velké Británii a Francii (nad 12 měsíců) v letech 1980–1996 (teoretické riziko)
• Variantní Creutzfeldt-Jakobovy nemoci); transfuze ve Velké Británii před rokem 1996
• Tetování, propichování uší, body piercing, akupunktura apod.
• Potřísnění sliznice nebo poraněné kůže infekčním materiálem
• Endoskopické vyšetření (např. gastroskopie, kolonoskopie, artroskopie, cystoskopie,
• Bronchoskopie
• Transfuze (podání transfuzního přípravku)
• Léčba přípravky lidského původu např. pro růstové a vývojové poruchy (lidský růstový hormon)
• Operace
• Transplantace štěpu tvrdé mozkové pleny, transplantace rohovky, ušního bubínku
• Transplantace s použitím štěpu zvířecího původu
• Transplantace s použitím tkáně nebo buněk lidského původu
• Pobyt v nápravném zařízení (vězení)
• Léčba nebo sledování pro pohlavní chorobu
• Toxikomanie a alkoholismus
• Užívání injekčních drog, steroidů nebo hormonů nepředepsaných lékařem (i v minulosti)
Další rizika – Příjemce transfuze může být ohrožen i některými léky, které dárce užívá nebo užíval. Dlouhodobě jsou z dárcovství vyřazeni lidé, kteří užívají některé léky (tablety, injekce) na léčbu:
• Akné, lupénky,
• Vypadávání vlasů nebo zbytnění prostaty – isotretinoin (např. Aknenormin), etretinat (v ČR není registrovaný lék), acitretin (např. Neotigason), finasterid (např. Adafin, Androfin, Finard, Finasterid, Finex, Gefin, Milten, Penester), dutasterid (např. Avodart, Dustar, Dutalan). Délka vyřazení dárce závisí na léku a na způsobu podávání.
Riziko přenosu infekce zvyšuje pobyt v některých zemích. Za rizikový se považuje pobyt:
• V tropických zemích, v zemích s výskytem malárie, Chagasovy choroby nebo horečky Q,
• Pobyt v zemích se zvýšeným výskytem vybraných infekčních nemocí (např.
infekční žloutenky, západonilské horečky aj.)
Dárce může být vyřazen trvale, nebo dočasně. Obvyklá délka dočasného vyřazení
• Dárce je 6–12 měsíců v závislosti na typu rizika a aktuálních doporučeních (viz www.transfuznispolecnost.cz).
Odběr krve: Nejčastější otázky
1. Co musím/nesmím dělat před odběrem?
• určitě se ráno najezte, ale jen zlehka, nic tučného a dostatečně se napijte, ideálně vody
• najezte se samozřejmě i večer, ale znovu – nic tučného
• den před odběrem nepijte alkohol ☺
• přineste si s sebou doklad totožnosti a kartičku pojištěnce
2. Jak bude samotný odběr vypadat?
Pár minut před časem vašeho odběru na vás bude čekat dotazník, který vyplníte. Poté dotazník odevzdáte sestřičce, se kterou vyplníte pár údajů do registru. Pak půjdete ke stolku, kde otestují vaši krev na hemoglobin. Následně vše zkonzultujete s lékařem, který vám také řekne, jestli můžete darovat krev.
Když projdete (=budete moct darovat), půjdete k jednomu z lehátek/lůžek a tam si vás sestřička napíchne. Odebírá se 450 ml krve, do 15 minut by mělo být hotovo. Odebrané složky krve se nahradí během několika dnů až 3 týdnů.
3. Z jakých důvodů mě můžou odmítnout?
Možných důvodů je několik – například nedávný pobyt v rizikové zemi, nedávno prodělaná operace nebo nízký obsah hemoglobinu krvi, který vám změří při vyšetření. Jestli máte pochybnosti, pročtěte si obecné podmínky darování krve, případně budete moct vaše dotazy položit na místě lékaři.
4. Co bude po odběru?
Až vám vezmou krev, měli byste chvíli zůstat v klidu a dát si něco sladkého k jídlu/džus/kafe, abyste doplnili cukry. Občerstvení bude na místě k dispozici. Po zbytek dne byste se neměli přetěžovat v posilovně nebo sportem obecně. Možná by vám to nedělalo problémy, ale je lepší dát tělu čas na regeneraci.
5. Dostanu po odběru volno?
Pokud vám lékaři odeberou krev, máte samozřejmě nárok na den volna a odpočet 3 000 Kč ze základu daně, dostanete k tomu potvrzení. Sami se rozhodnete, jestli půjdete domů, nebo jestli zvládnete pracovat.
6. Dozvím se po odběru svou krevní skupinu, když jsem krev ještě nedaroval/a?
Hned ne, ale pokud bude vaše krev v pořádku bude organizátorům (jednotě/župě) do měsíce zaslána vaše legitimace dárce, kde najdete i svou krevní skupinu a Rh faktor.
7. Může se stát, že mi odeberou krev, ale nakonec zjistí, že ji nemůžou použít?
Ano. Vyšetřující lékař/ka bude vycházet jen z vyplněného dotazníku a z naměřené hladiny hemoglobinu. Pokud máte například infekční nemoc, která se zjistí až později důkladnějším testováním, lékař či výjezdní tým vás budou kontaktovat, s tím že byste si měli dojít na vyšetření.
8. Jak je vyšetřen dárce krve?
Dárce krve při odběru prochází základním vyšetřením, které zahrnuje:
• Rozbor předchozích onemocnění (anamnéza, předodběrový dotazník),
• Základní laboratorní vyšetření (min. červené krevní barvivo – hemoglobin) k posouzení, zda odběr nemůže dárce poškodit,
• Posouzení anamnézy a výsledků vyšetření (každý abnormální nález musí posoudit lékař),
• U přístrojových odběrů a v případě potřeby jsou vyšetření dále doplňována (biochemická vyšetření, fyzikální vyšetření…),
• Po odběru jsou doplněna vyšetření nejzávažnějších krví přenosných chorob (AIDS, infekční žloutenka typu B a typu C, syfilis), dále se vyšetřuje krevní skupina AB0, RhD a přítomnost protilátek proti červeným krvinkám.
• Provedená vyšetření by měla nejen vyloučit poškození dárce odběrem, ale i zachytit nejčastější onemocnění (vysoký krevní tlak, poruchy srdečního rytmu aj.).
Kdyby někdo chtěl konzultovat individuálně tak na tel.č. 973203217 je to recepce ÚVL, přepojí na lékaře.
Zdroj:
https://www.uvn.cz/cs/info-pro-darce-krve
https://sokol.eu/projekt/sokolska-kapka-